Vážení čtenáři, po delší době vás opět vítám na našem vašem blogu. Jsem rád, že jste si našli čas uprostřed dne, abyste zpestřili vaše čtenářské chuťové buňky malou jednohubkou v podobě tohoto skromného textu. Doufám, že se nebudete nudit a na konci budete tak akorát syti, ani plni, ani prázdní.
Postupem času jsme se začali zabývat tím, jak se nám spolu žije dobře, že bychom chtěli mít děti a že bychom se předtím taky mohli vzít. Bylo to poprvé na dovolené v Chorvatsku v letovisku Poreczi, kde jsme stanovali v jednom malém kempu a slunili se na drobounké pláži mezi dalšími spořivými turisty. Odtamtud totiž vyplouvali velké zaoceánské koráby do nedalekých Benátek. Dohodli jsme se, že až se budeme chtít zasnoubit, tak to bude právě tam.
No a ten okamžik nastal právě loni, kdy z nějakého důvodu, asi protože Káťa udělala výborný oběd a zrovna uklízela, mě napadlo, že už přišel ten správný čas. Dohodli jsme se, že já zaplatím prsten a Káťa letenky a nocleh. Všechno jsme pečlivě naplánovali, vzali jsme si dovolenou, objednali letenky a zamluvili ubytování.
Čím více se dovolená blížila, tím jsme byli oba dva víc a víc nervózní. Jednou o víkendu jsme se rozhodli, že je na čase jet do nedalekého obchodního centra vybrat prsten. Nejdříve jsme se posilnili výborným jehněčím masem, vyrazili autem na krátkou procházku do nedalekého Phoenix parku, abychom si prohlédli, co jsme právě snědli, ale naživo, a pak, po krátké hádce o tom, kdo může za to, že ten čas tak rychle letí, vyrazili hledat klenotnictví v Liffey Valley Shopping Center.
Těsně za vchodem, který jsme si vybrali, protože byl nejblíže k místu parkování, kde jsme zanechali svého oře značky škoda Octavia Combi, jsme nalezli osamělé klenotnictví, ve kterém byla jedna hodná starší paní. Taková, jaká se objevuje na cestičkách, kudy kráčí princové, kteří se vydali vysvobodit nevěstu, ale v trochu lepším oblečení. Tato paní nám pomohla změřit prst Jeníčkovi (tedy Kačce) a na základě velikosti K a L, jsme se jali zkoušet různé druhy cizokrajných klenotů a skvostů. Kačce se líbily spíše drobnější vzory a menší kamínky. Inu, je to chudé děvče z poctivé rodiny.
Když už jsme byli víceméně rozhodnutí, který prsten chceme, vydali jsme se hledat ještě další klenotnictví, ale tam byla pouze protivná čarodějnice, která se nám vůbec nevěnovala a předstírala, že uklízí. Takže jsme se nakonec vrátili a vybraný skvost zakoupili. Nebylo to tak složité, jak to na první pohled vypadalo. S prstenem a pojištěním jsme se ten večer vrátili šťastni domů a spokojeně usnuli.
Tady bohužel, milé děti, příběh přeruším, abyste se mohli vrátit ke svým domácím pracím, přátelům a dalším činnostem, které jinak běžně vykonáváte. Budu se těšit u pokračování, u kterého Vám popíšu, jak a kde vlastně došlo k zasnoubení a jak jsme zabránili válce mafií v Benátkách.
Žádné komentáře:
Okomentovat