Vytipovali jsme si lokalitu v západní části města, kde je největší městský park v Evropě - Phoenix. Tam jsme hledali, ale nemohli jsme najít nic za rozumnou cenu s rozumnými parametry. Hlavní důvod, proč jsme se rozhodli se stěhovat, je ten, že dojíždění do současné práce trvá v lepším případě hodinu a půl. Takže denně strávím dojížděním 3-4 hodiny. To v podstatě znamená, že odcházím z domu po sedmé raní a vracím se po sedmé večerní. Po přestěhování by se to mělo zlepšít. Takže jaké parametry jsme si dali? Hledali jsme opět dvoupokojový byt (dvě ložnice), což znamená 3+1, protože kuchyň nebo obyvák se mezi ložnice nepočítají. Lokalita byla daná Pheonix parkem, ale také kompromisem dojíždění mezi mou prací a prací Káti.
Navštivili jsme asi 5 bytů. Pak se nějak zlomilo prokletí a my jsme si domluvili jeden večer dvě prohlídky. První byt byl moc hezký, byl ve třetím patře moderního domu s podzemní garáží. Agent působil příjemně a důvěryhodně. V bytě ještě stále bydleli poslední podnájemnící, což hrálo pro nás, protože bychom se mohli nastěhovat později a nemuseli bychom platit dva nájmy současně. Byt sám o sobě byl docela velký, metry čtvereční bych odhadl zhruba na 50. Líbilo se nám, že obě ložnice byly dostatečně velké, měli dost nábytku, do kterého bychom se se svými věcmi mohli vejít. Kuchyň sousedila s jídelnou, ale obývací pokoj byl alespoň částečně oddělen zdí od jídelny, takže sliboval ničím nerušené sledování televize. Nábytku zase na druhou stranu nebylo tolik, takže zbývalo i místo na nábytek, který jsme si pořídili do současného bytu a nechceme se jej tak snadno zbavovat. Podnájemnice říkala, že žádný hluk z ulice neslyší a sousedy taky ne. V neposledni řádě potřebujeme ke svému životu internet. Ten tam taky byl. Jediný problém, slabá izolace, takže budeme muset v zimě více topit a bude nám větší zima, ale na to už jsme zvyklí.
Nebyli jsme uplně rozhodnuti, a tak jsme se šli podívat ještě do druhého bytu. Ten určitě předčil předchozí byt v lokalitě. V obrovském moderním domě sousedící z dalšími nádhernými nemovistostmi se necházel ne příliš velký byt. Opět 2 ložnice a dvě koupelny, ale chyběla nám jídelna a obyvací pokoj byl zcela vyplněn sedačkou a vešel by se tam už snad jen malý konferenční stolek. Ani výhled z balkónu to nedokázal kompenzovat. Nebyli jsme rozhodnuti ani teď. Rozloučili jsme se tedy agentem a odjeli domů přemýšlet.
Další den jsme se ráno vzbudili a pokračovali ve vzrušené debatě o tom, který z bytů vzít nebo snad ještě hledat dál s očekáváním, že najdeme ještě něco lepšího, nebo zaplatíme míň peněz za překrývající se nájemné. Nakonec jsme se rozhodli pod tlakem událostí vzít první byt. Napsali jsme smsku agentovi a pak jsme se domluvili, že za ním přijedeme složit zádržné. Všechno proběhlo v pohodě, agent nám ještě nakonec posunul datum stěhování, takže navíc nezaplatíme snad skoro nic.
Dneska jsme byli v Ikei nakoupit krabice, abychom se mohli začít balit. Pak jsme se ještě jeli podívat na pláž v Portmanocku, kde jsme udělali pár moc hezkých fotek. Pokud se najde čas, jakože nejspíš ne, takže se předem omlouvám čtenářům. Nahraju sem ještě pár fotek.
Zatím se mějte hezky a těším se na shledanou příště.
Žádné komentáře:
Okomentovat