Dnes je streda, to je vetsinou den, kdy jezdim z Athlone do Dublinu. Je to asi 2 hodiny v autobusu a pak jeste kus cesty z centra na okraj Dublinu, kde mame sve hnizdecko. O vikendu jsme byli na vyletech. Pujcili jsme si auto a prejeli jsme cele Irsko a skoro do Galwaye. Jednou z veci, kterou jsem si privezl, je moje kolo.
Tak jsem si rikal, ze je skoda to nevyuzit. Prvni den jsem vzal kolo a vyrazil jsem na nem do prace. Venku jeste celkem mrzlo. Zprvu jsem se snazil jezdit po vyznacenych cyklostezkach, ale to znaceni je tak spatne, ze po prvnim padu v prudke zatacce, kdy jsem prejizdel sjezd z dalnice, jsem si rekl, ze budu radeji jezdit vedle aut, nez riskovat.
Kdyz jsem tu samou cestu sel pesky, tak mi to prislo jako docela rovinka. Na kole uz to tak nevypada. Kdyz jedu do kopce, tak kolo skoro stoji a z kopce mam pocit, ze kolo samo brzdi. Kazdopadne mi cesta do prace trva polovinu doby. Pesky 30 minut, na kole 15. Co je vsak nevyhoda, ze kolo nema v poradku blatniky. Prvni den bylo celkem sucho, ale druhy den prselo a tak jsem si vyzkousel jake to je. Na zadnim kole je blatnik, ktery asi neodchyti vsechno a na prednim neni zadny. Vysledek je, ze batoh, ktery vozim na zadech, ma plno malych skvrn od blata. Nohavice na kalhotach byli v desti z pulky mokre. Boty to prezily, protoze uz zazily i horsi veci.
Takze je to sice rychlejsi, ale vic se u toho zapotim a je to vetsi spina. Tesim se, az dam kolo do servisu, necham dat nove blatniky. Jeste bude potreba poridit svetlo. Nedavno jsem dostal od kolegy z prace reflexni vrstvu, takze budu vic videt. Svetlo, to je potreba. V zime trva nejkratsi den v Irsku pouze 6 hodin. To je tim, ze je Irsko vic na sever. V lete je zase nejdelsi den 18 hodin. To znamena, ze vstavate vzdy za svetla.
Mezitim v praci uz dokoncuju prvni sprint. Nekdy mam pocit, ze on spis dokoncuje me. Zadani nebylo uplne jasne a ted je to jen o neco lepsi. Je docela legrace, kdyz jste v Irsku, kde lide mluvi takovym akcentem, ze jim skoro neni rozumet, a v praci jeste mluvite s Indy, u kterych je to podobne, ale opacny problem. Moje anglictina tedy dostava velice zabrat.
Co musim pochvalit, je bydleni. Uz jsem se naucil driv vstavat, ale vzdy, kdyz prijdu z prace domu, tak jsem dost vycerpany. Postupne vybavuju byt. Koupil jsem si susak na pradlo a dalsi veci. Jde to pomalu. Doufam, ze nove nabyte zkusenosti z ciziny nekdy v budoucnu zuzitkuju zpatky v rodne domovine.
V unoru bychom se meli podivat zpatky, takze se tesim, az zase uvidim sve kamarady. Po takove dlouhe dobe mi opravdu vsichni chybi. Kdybyste chteli neco dovezt, tak se na me obratte.
Žádné komentáře:
Okomentovat